Ing. J. Bříza

Jeden z mála expertů Ministerstva pošt a telegrafů, který podporoval urychlené zřízení české televize.

František Burda

Mimořádný talent pro řešení teoretických a praktických problémů radiotechniky. Na počátku 30.let přichází do Radioklubu v Praze-Břevnově a spolu s G. Mahlerem staví jeden z prvních televizních přijímačů.

Dr. Ing. Adolf Ernest

Řádný profesor Českého vysokého učení technického v Praze byl velkým Šafránkovým příznivcem, finančním přispěvovatelem a propagátorem televize.

Matyas Färber

Profesor Podmokelského technického učiliště. Ve 20.letech propagátor radiotechniky, od roku 1928 experimentující s televizní přijímací soustavou.

R. Habersberger

Podle Šafránka "táta radioamatérů", jeden z finančních přispěvovatelů na Šafránkovu první aparaturu zakoupenou v Anglii

František Holeček

Velmi zajímavá postava z počátků české radiotechniky. Sedlák z Vracovic u Vlašimi, který má na svém kontě v archivu bývalého československého patentního úřadu několik patentních přihlášek k televizi a ještě daleko víc z podobných odvětví radiotechniky. Docent Šafránek vzpomíná na jednu svou přednášek ve Vlašimi a líčí při ní setkání s Holečkem těmito slovy: " Mezi četnými posluchači mé přednášky projevoval o pokusy s infračervenými paprsky neobyčejný zájem jistý rolník z blízkého okolí. Neuplynul ani týden a přišel ke mně rolník jménem František Holeček. Přinesl mi propracovaný návrh na konstrukci přístroje, jenž umožní bezpečné vidění v mlze, anebo vidění v krajině noční, ozářené červenými paprsky. Na prvý pohled byste řekli, že takový návrh bude snůška diletantských nápadů, neschopných praktického upotřebení. Ale velmi byste se mýlili. Onen rolník věnuje se po své práci na poli studiu elektřiny a má dar neobyčejných schopností navrhovatelských. V krátkém okamžiku dovede vám navrhnout jakýkoliv elektrický přístroj za použití nejmodernějších poznatků z oboru elektřiny a zejména rádia a televize jsou jeho koníčkem. Přitom je zajímavé, že všechny své návrhy tvoří při petrolejové lampě, protože v jejich obci není doposud zaveden elektrický proud. Z rozhovoru poznáte, že se jedná o fenomén jedinečných schopností, který v oboru podobných praví není nováčkem a který se vám pochlubí celou řadou patentních přihlášek a mezi jinými vám ukáže dva udělené patenty z oboru televize číslo 59291 "Zařízení pro vysílání a příjem televize" a číslo 59292 "Zařízení pro bodový přenos nebo reprodukci elektrickou cestou". Oba patenty přinášejí do oboru televize pamětihodné novinky a bylo by si přáti, aby byly prakticky využitkovány. Konečně ani Poštovní správě, do jejíž oborů spadají četné vynálezy Holečkovy,není tento neznámý a o tom, že i tady mnohé z myšlének Holečkových jsou pojímány vážně svědčí, že mu povolila ve svých laboratořích vyzkoušení některých z jeho námětů. Také nový nápad Holečkův o využití červených paprsků je velmi zajímavý. Poměrně jednoduché zařízení ve tvaru jakéhosi objemnějšího dalekohledu by umožnilo přímé vidění v mlze nebo v krajině osvětlené červenými paprsky. Přáli bychom Holečkovi hodně úspěchů. Už proto, že nám představuje jedinečný zjev pracovníka, který bez předběžného odborného vzdělání se propracoval tak vysoko, že jeho jméno nám bude chloubou. Rolník a přitom geniální vynálezce!". Toto prosím není Cimrman!!

Ing. Josef Kapoun

Nejbližší spolupracovník docenta Šafránka.

Ing. J. Kubec

Pomocník docenta Šafránka při sestavování první aparatury a jeho společník při předvádění aparatury na mnoha přednáškách.

Ing. Jaroslav Ledrer

Další ze spolupracovníků docenta Šafránka. Měl na starost zvukovou část televize.

Gustav Mahler

Dlouholetý funkcionář břevnovského Radioklubu, později Radiosvazu. S F.Burdou sestrojili vlastnoručně a vlastními prostředky jeden z prvních televizních přijímačů.(Stavebnice televizního přijímače moravské firmy Radion stála začátkem 30.let 3500 Kč.)

František Pilát

Podle pramenů to byl právě F. Pilát, který jako první v Československu přijímal v roce 1929 na vlastnoručně vyrobeném přijímači televizní vysílání. Velmi nadaný konstruktér, který již v sedmnácti letech sestrojil svou první televizní aparaturu , strávil několik let u Bairdovy televizní společnosti. Projevil se jako významný propagátor nového oboru radiotechniky. V první polovině 30.let zásoboval svými odbornými články české radioamatéry a významně tak přispěl k tomu, že se téma televize dostalo do povědomí odborné veřejnosti. Shromáždil ve své knihovně unikátní tisky a dokumenty o počátcích světové televize. Byl prakticky jediným televizním experimentátorem té doby, který navštívil před válkou pracoviště některých amerických televizních společností a měl možnost se setkat s Zworikynem a D. Sarnoffem.

Antonín Radba

Neúnavný překladatel cizojazyčných informací a zpráv pro naše odborné časopisy.

Dr. Jaroslav Šafránek

Bezesporu nejvýznamnější zastánce a neúnavný propagátor televize. Narodil se 23. května 1890 v Plzni. Na počátku první světové války získal doktorát filosofie a v roce 1918 dokončil dvouleté studium lékařství na Univerzitě Karlově. Poté si ještě doplňoval dva roky vzdělání na univerzitě ve Štrasburku. V roce 1927 byl jmenován docentem experimentální fyziky na Karlově Univerzitě. Publikoval četné vědecké práce z oblasti magnetismu, akustiky a "zjevů fotoelektrických". Je také autorem celé řady patentů, které našly využití v průmyslu ( např. patent s názvem "Fotoelektrická regulace mamutích lisů hydraulických" ), ale i v armádě(např. fotometr). Televizní problematikou se Šafránek začal zabývat v roce 1929. V jeho vědecké laboratoři, umístěné ve Fyzikálním ústavu Univarzity Karlovy, probíhaly v první polovině 30.let pokusy s jednoduchou přijímací aparaturou.

Ing. Václav Šafránek

Bratr Jaroslava Šafránka se zúčastnil některých experimentů a teoretických příprav při sestavování televizních aparatur a jiných přístrojů.

František Švadlena

Obětavý funkcionář Radiosvazu, neúnavný organizátor a bojovník za prosazení televize u státních orgánů.